SLAVONICE, malé město a přesto světové

Jaké slovní spojení vás napadne, když se řeknou Slavonice? Víte, čím jsou známé v naší zemi? Pokud ne, tak Vám udělám malou prohlídku tímto malebným místem.

Mně osobně tohle město ležící na rozhraní Čech, Moravy a Rakouska, přirostlo k srdci. Ke Slavonicím se váže spousta historie, samotné město odráží různé typy architektonických stylů. Svou rozmanitostí především goticko renesančními památkami se Slavonice zapsaly na listinu UNESCA.

Na gotických základech středu města stojí renesanční domy, které lemují Dolní a Horní náměstí a přilehlé okolí. Dochovaná sgrafita na průčelích domů vtiskávají Slavonicím unikátn a neopakovatelný ráz.

Věděli jste třeba, že Slavonice ačkoli jako malé město byly významnou křižovatkou obchodních cest, a tak do dnes Slavonice lákají svým charakterem návštěvníky z celého světa. Kromě toho se tady koná významný hudební a filmový festival, který se stal jakýmsi symbolem Slavonic a zároveň oblíbenou tradicí lákající umělce, jak ty české tak zahraniční.

Možná se ptáte, co mě vedlo k návštěvě Slavonic? Byl to Fárův dům aneb náš nový přírůstek mezi nemovitostmi. Pojďme si tedy o něm něco málo říct.

Dům se nazývá na počest jména významného výtvarníka Libora Fáry věnovaný od Anny Fárové. Jako by tam stála dnes, Anna Fárová, významná historička umění, viděla dům na Horním náměstí jako mimořádnou příležitost k investici. Dům u kašny přivedla k životu takovým způsobem, až se nám z něj tají dech.

Nádech renesance v kombinaci s moderními prvky Vás zajistě natolik okouzlí, tak jako porotu při udělování cen Grand Prix OA za rok 2010. Významný podíl na ocenění měla skupina architektů, která se ujala rekonstrukce a samozřejmě osobnost majitelky domu předurčila výslednou podobu.

S citem pro památky pěstovaných studiem historie umění, chtěla zachovat původní charakter bez historických atrap. Představu měla jasnou, chtěla z něj vytvořit svůj životní prostor, ale i kulturní objekt. Původní středověký dům vzniklý spojením dvou sousedních domů přeměnil architekt Koucký podle Anniných představ na „třípokojáč“, každá místnost plnila svůj účel.

Místnost s arkýřem do ulice sloužila k mimopracovním setkáním a posezením u krbu. Hlavní prostor tvořila pracovna s dominující knihovnou a archivem děl Libora Fáry. Do pracovny mohli proniknout pouze blízcí přátelé. Třetí místnost tvořila ložnice oddělená od práce a společnosti filtrem v podobě chodby-tunelu. Nechyběla ještě kuchyně, kde by bylo možno podávat jídlo, skladovací pokojík a nezbytná koupelna. 

V dnešní době patří Fárův dům mezi architektonické klenoty u nás. Je to klenot v podobě umělecky mistrovského díla Anny Fárové uskutečněný za pomocí lásky a vyjádření pocty svému životnímu partnerovi za jeho přínos české kultuře. A já jsem ráda, že mohu nabízet tak výjimečné nemovitosti jako je Fárův dům.

Vaše Karin

 

Publikováno 27.9.2017, autor: Karin Cossmann