Vila Kapsa další z domů s jedinečným příběhem...

Vila Kapsa 1

Lubomír Kapsa se rozhodnul vybudovat vilu v ulici Na Zátorce 18 čp. 469, Praha 6 Bubeneč. Projekt vily zadal uznávanému architektu Otakaru Novotnému, žáku Jana Kotěry. Otakar Novotný vytvořil voli se sedlovou střechou a fasádami z režného zdiva výhradně užitnými červenými ostře pálenými cihlami. Interiér vily, včetně zařízení nábytkem a uměleckými díly však Kapsa zadal Adolfu Loosovi a Karlu Lhotovi, zřejmě ovlivněn realizací vily svého společníka. Tuto skutečnost dokládá jednak publikace Domov rodiny Kapsovy, která vyšla tiskem v roce 1944. Dalším dokladem vzájemné spolupráce Loose a Lhoty na interéru tohoto domu dokládá Loosova písemná poznámka, že zařízení vily Dr.Kapsy vytvořil ve spolupráci s profesorem Lhotou.

Vila Kapsa 2

InteriérKapsovy vily byl dokončen stejně jako Mullerova vila v roce 1930. Po roce 1948 Kapsova rodina o dům přišla. Do nedávna zde sídlilo velvyslanectví Islámské republiky Irák a interiér domu se tak stal nepřístupným. Vzhledem k těmto skutečnostem se lze domnívat, že se v interiéru příliš mnoho nezachovalo. Při hodnocení tohoto téměř neznámého pražského interiéru A. Loose a K. Lhoty je možno vycházet pouze z publikace o tomto domě z roku 1944. Interiér obytného pokoje, ze kterého bylo možno vstoupit na venkovní terasu, z níž vedly schody do zahrady, je řešen zcela v myšlenkách Adolfa Loose. 

Ve středu místnosti je možné vidět klasickou situaci s krbem a posezením. Pod bílým stropem lze spatřit soustavu falešných trámů a prvků pravděpodobně zhotovených z mahagonového dřeva. Jedná se evidentně o staroanglický motiv. Místnost je vybavena kombinací starožitného nábytku a nábytku zhotoveného kolem roku 1930 s největší pravděpodobností vysočanskou firmou "Emil Gerstel - Praha", neboť obdobný nábytek lze spatřit v jejích dobových katalozích a je také prokázáno, že Loos u této firmy nábytek objednával pro Mullerovu vilu.

Radiátory jsou schovány do nik s kovovými mřížkami z obou stran francouzských dveří vedoucích na terasu. Místnost byla doplněna orientálními koberci, jak lze srovnat se soudobými interiéry Loose. Obytný pokoj v domě plynule navazuje na terasu a zahradu, která byla řešena ve dvou úrovních.

Horní úroveň zahrady sloužila jako jakýsi venkovní obytný pokoj, což je zase obdobou situace z Mullerovy vily. Na historické fotografii exteriéru vily z roku 1944 je vila obrostlá psím vínem, což lze chápat jako možný Loosův zásah do exteriéru domu vytvořeného Otakazem Novotným. Zelené fasády Loos velmi rád používal, což dokládají zarostlé fasády vil Scheu a Steiner ve Vídni i vila Mullerova, která byla zarostlá až k horní terase do roku 1962. Další interiér, známý z historické fotografie je ložnice.

Tato místnost má mnoho shodných znaků jako ložnice v Mullerově vile, především tapety s figurálními a rostlinnými motivy snad francouzské výroby. Z fotografie je zřejmé, že pod orientálním koberem se nachází filcová podlaha, obdobně jako v knihovně a dámské knihovně střešovické vily. 

Při hodnocení Kapsovy vily v Bubenči si můžeme snad nejlépe uvědomit, jak podstatnou a nedílnou složkou interiérů Adolfa Loose je používání onoho prostorového fenoménu - "Raumplanu". Tomuto domu, který byl navržen s klasickými podlažími, chybí jakási elegance a monumentálnost vnitřního kontinuálního prostoru, který umožňuje obyvatelům domu nepozorovaně přicházet a odcházet.

V kařdém případě však Kapsova vila ve spolupráci tří autorů Novotného, Loose a Lhoty, patří mezi nejvýznamnější doklady hodnotné architektury a obytného prostoru vytvořené v duchu moderny.

 

 

Věřím, že Vás tento příběh zaujal tak jako mne a těším se na příště.

 

 

Publikováno 2.5.2016, autor: Karin Cossmann